|
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
RYBÁK 80/20 OK1UFC pro pásma 80m/20m pro pláže a kempování ....
Vyzařování v pásmu 80 metrů:
Vyzařování v pásmu 20 metrů:
3D diagram vyzařování:
Z diagramů vidíte, že anténa má v pásmu 80 metrů mírné směrové účinky. Z tohoto důvodu ji montujeme tak, aby šikmý anténní drát směřoval od země vzhůru směrem do požadovaného azimutu. Impedanční přizpůsobení Tento projekt si kladl za cíl snadné přizpůsobení vestavěným tunerem pouze na dvou pásmech na 80 metrech a 20 metrech. Indukčnost a délka zářiče byla zvolena tak, aby na obou uvedených pásmech bylo VSWR maximálně VSWR = 3. A jak se zadařilo? V následujícím Smithově diagramu vidíte příklad montáže - VSWR je (měřeno v povodněmi rozmoklé zemi) lepší než 2, v diagramu jsou zakreslené kruhy uvnitř kterých je VSWR lepší než 1.5 a VSWR lepší než 2.0. Nicméně, VSWR je silně ovlivněno vodivostí země a může být i horší. V každém případě by však měla jít anténa vyladit běžným automatickým tunerem v TRXu.
Schéma antény:
Anténa je jednoduchá. V zemním vrutu je zasazen teleskop s namontovaným balunem. Anténní vodič má na jednom konci kompozitní vajíčkový izolátor s namontovaným napínacím lankem. Napínací lanko se pomocí kolíku napne a kolík se zatluče do země (podobně, jako stanový kolík). Anténní vodiž je za indukčností dlouhý asi 8 metrů. Anténní vodič před indukčností je určen k navinutí na kompozitní teleskop a je o něco delší než 6 metrů a lze s ním navinout kolem teleskopu přibližně 15 až 20 závitů. Indukčnost je přichycena v horní části teleskopu k závěsnému očku teleskopu. Montáž antény
1. Zemní vrut se zavrtá na vhodné místo do země. Pár závěrů z popularizované teorie Použití šestimetrového teleskopu pro vertikální anténu v pásmu 80 metrů je určitě odvážné řešení. Aby to fungovalo, musíme udělat taková opatření, aby právě tímto 6m svislým zářičem tekl maximálně možný proud. Proto je anténa prodloužena indukčností až na špičce teleskopu. Šikmým anténním vodičem samozřejmě také teče proud, ale za indukčností je již menší. Šikmý anténní vodič tady funguje podobně jako např. kapacitní klobouk, případně celek funguje jako jakási L anténa. Provedení, která zde popisuji, jsou určena pro provoz digimódů, tj. anténa je laděna tak, aby nejlepší VSWR bylo na začátku pásma 80 metrů. V SSB části lze anténu doladit tunerem. Nicméně, vyzařovací úhel antény není ani v pásmu 80 metrů vysoký, proto se anténa příliš nehodí pro místní komunikaci, ale určitě s ní uděláte pár hezkých spojení od mořských pláží i v pásmu 80 metrů. Modifikace stávajících antén Rybakov Antén Rybakov, zejména v provedení Mark II a Mark III jsem vyrobil značné množství. Investice HAMů, kteří si tyto antény zakoupili v minulosti samozřejmě nejsou znehodnocené. V e-shopu si mohou objednávat samostatně zářiče z Rybáka 80/20 a zemní kolíky. Zářič má na jednom konci svorku FASTON (propojení u balunu), uprostřed prodlužovací indukčnost zářiče pro 80 metrů, na konci kompozitní izolátor, napínací lanko a zemnicí kolík. Lze využívat anténu RYBÁK 80/20 OK1UFC na ostatních pásmech? Anténu RYBÁK 80/20 OK1UFC lze používat také na dalších pásmech. Prohlédneme-li si Smithův diagram, vidíme, že VSWR na všech ostatních pásmech je již vysoké, anténa bude mít vysoké VSWR a ztráty odrazem budou značné. Vyzařovací diagramy jsou však na všech vyšších pásmech s nízkým vyzařovacím úhlem, takže pokud vyladíme, určitě nějaký ten DX uděláme. Nicméně, RYBÁK 80/20 je dodáván rovněž s krátkým zářičem (podobným, jako má anténa Modifikovaný Rybakov). Krátký zářič se u RYBÁKA 80/20 vine, tak, jako u antény RYBAKOV, tj. až k hornímu očku na konci teleskopu a anténu lze používat na pásmech od 40 metrů do 10 metrů. Lze zkonstruovat RYBÁKA bez prodlužovací indukčnosti? Anténu RYBÁK lze samozřejmě zkonstruovat bez prodlužovací indukčnosti. Vodorovná část zářiče je však dlouhá více než 15 metrů (se šroubovicí na teleskopu je dlouhá jednu čtvrtinu vlny). Na 80 metrech to vyzařuje takto:
předozadní poměr je již rozdílnější (cca 3 dB), zisk je nepatrně vyšší. Na pásmu 20 metrů se však anténa bude chovat naprosto odlišně:
Anténa se vyznačuje směrovostí. Rozdíl je však také v impedancích, anténa je již napájená v kmitně napětí na vysoké impedanci (jako půlvlnná anténa), a to se všemi důsledky - svislým vodičem protéká malý proud - tedy to, o co jsme se nesnažili, hi, na vyzařování se podílí šikmá část zářiče. Taková anténa nemá tedy smysl ani z hlediska vyzařování a ani z hlediska impedancí. Pro úplnost uvedu diagram s průběhy proudů:
Závěr k této kapitole. Čtvrtvlnným nezkráceným vodičem (délky 21 metrů) má smysl modifikovat anténu RYBAKOV se 6 metrovým teleskopem, kterou lze využívat i v pásmu 80 metrů. Pro vyšší pásma se pak používá původní zářič.
|
||||||||||||||||||||||||||||
73's Věra & Míra, ok1ufc |
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
© 2011 - Věra Šídlová a Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy: 12.01.2014 |
||||||||||||||||||||||||||||